Čteme pohádky – projektové vyučování na 1. stupni – 22. 11. 2024

Datum: 
Středa, 27. Listopad 2024 - 7:55

Každý z nás má oblíbenou pohádkovou knihu, ze které nám předčítali rodiče nebo prarodiče. Rádi vzpomínáme na chvilky před spaním, i během dne, kdy jsme se zaposlouchali do prapodivných vyprávění, které nám krásně dokreslovala a ilustrovala naše fantazie. Nebo kdy maminka zabručela hlubokým hlasem slova vlka z Červené karkulky a my jsme se trochu báli. Čtení dětem je velmi důležité, má obrovský význam pro rozvoj jejich emocionálního zdraví, posiluje paměť, představivost a myšlení. Vzniká také pevné pouto mezi čtenářem a posluchačem.

Během projektového vyučování jsme se zaměřili na čtení pohádek, děti si přinesly své oblíbené pohádkové knihy, navzájem si předčítaly vybrané úryvky, poslouchaly pohádky čtené známými osobnostmi, vypracovaly zajímavé úkoly, a dokonce si s pohádkami i zacvičili. Žáci z druhých tříd se pokusili o vlastní tvorbu a zkoušeli vymýšlet pohádky vlastní. Pojďte si přečíst, jak se jim to povedlo.

„Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa.“ (francouzský spisovatel Francois Mauriac) Tak tedy vstupte do fantazie dětí teprve sedmiletých.

Lucie Nováková

Sloneček malej ve světě širém

Vilém Karafiát, 2. B

Byl jeden sloneček, který se narodil v porcelánu. Ale slon v porcelánu je hrůza! Jeho kamarád se to snažil utajit, ale nešlo to. Tak se vydali do světa. Potkali kamarádku veverku a ta šla s nimi. Potom dostali hlad. Na jídlo si dali žaludy. Pak potkali další zvířátka a dali jim ochutnat. Někteří neměli celou rodinu, a tak si každý někoho vzal a žili šťastně až do smrti.

O malé rybce

Maxim Zborovský, 2. B

Byla jednou jedna malá rybka. Plavala si po oceánu a najednou něco šplouchlo. Vydala se za tím a nevšimla si, že už je daleko od domova. A tak hledala a hledala a domov nenašla. Až se zeptala jednoho rejnoka. Rejnok znal jejího tatínka. A rybka se šťastně vrátila domů.

O pejskovi

Eliška Kašpárková, 2. B

Byla jedna panenka. Měla pejska, ten se jmenoval Bubu. Měl šest štěňátek. Jednou jedno štěňátko uteklo, a tak ho panenka hledala všude. Našla ho pod keřem a přinesla ho za maminkou. Maminka jí poděkovala. A to štěňátko si už dávalo pozor a nikdy se neztratilo