Lyžařský kurz pro 7.ročník

Tak, a je to opět tady – kufry, batohy, lyže. Ještě autobus a můžeme vyrazit. Směr: Čenkovice, důvod: lyžařský kurz, osazenstvo: žáci 7. ročníku a pár osmáků.

Sedmáci plní očekávání, osmáci s tajuplným výrazem.

Po cestě jsme hledali alespoň flíčky sněhu – ale, bohužel, nic. „Počkejte, až projedeme Kouzelným lesem“, utěšovala nás paní učitelka Bukovská. A skutečně – Čenkovice nás přivítaly v bílém.

Tak rychle vybalit oteplováky a hurá na svahy! Jen, vybavení některých jaksi neodpovídalo tak docela horským podmínkám – nízké ponožky do přezkáčů či plátěné botasky na vycházku do sněhu. Pro některé bylo taky obrovským překvapením, že se na horách lyžuje.

Ale jinak fajn. Kromě nového kuchaře, (který fantasticky vaří), se tu moc nezměnilo  - hlavně, že zůstala stará receptura na nepopsatelnou pizzu. A tak se ráno u pokojů jako každý rok hromadí stohy krabic od pizzy. A jako každý rok – a tento obzvlášť – největším problémem je nepořádek dětí na pokojích a chybějící ruce maminek, které by ho za ně uklidily.

Podmínky na lyžování jsou úžasné a po dvou dnech není v kurzu už žádný začátečník – lyžníci suverénně vyjedou na vleku a pak fičí dolů – tu „Černý ďábel“, tu něžná „Sněženka“.

Ale i tento kurz bude jednou končit a nám se zatím nechce ani pomyslet na to, že budeme muset balit, nasednou do autobusu a s Čenkovicemi se rozloučit.