S hudbou proti drogám

Datum: 
Pondělí, 27. Březen 2017 - 9:20

Dne 24. 3. 2017 se žáci I. a II. stupně postupně zúčastnili preventivního programu s názvem S hudbou proti drogám, který se konal v malé tělocvičně. Program byl pro žáky zcela zdarma. Cenu pořadu 40 Kč na žáka za ně uhradilo ze svých prostředků sdružení Domino.

O tom, jak se pořad žákům líbil, svědčí článek jedné žákyně z 9. A třídy.

V pátek 24. 3. 2017 naši školu navštívila dvojice hudebníků, kteří k nám přijeli z Prostějova s programem S hudbou proti drogám. Nebezpečností těchto návykových látek nás provedla dvojice talentovaných, hudebně nadaných lidí – paní Markéta Doležalová, která nás uchvátila svým příjemným hlasem, a pan Jiří Klemsa, jehož talent, který spočívá ve hře na kytaru, nás všechny, jak se lidově říká „posadil na zadek“.  Tito úžasní lidé jsou si moc dobře vědomi, že přednášek, které svým charakterem připomínají spíše vyučovací hodinu, jsme navštívili už spoustu, ale vlastně v nás toho moc nezanechaly. Proto spolu s sebou přinesli novou, zábavnější formu, díky které jsme se dozvěděli vše důležité, ale přitom informací bylo takové množství, aby nás neunudilo k smrti. 

Ani samostatné vyprávění nebylo pouze nudné konstatování faktů, které se člověk může dozvědět z jakýchkoliv odborných textů, a ve finále to nikoho v našem věku nebude zajímat. Povídání bylo inspirováno příběhy slavných představitelů, kteří bývali součástí ještě významnějších a slavnějších kapel. A jako oživení byla vždy na konci vyprávění o dané kapele zahrána píseň, která je nejznámější z celé škály vydaných skladeb.

První zmíněnou kapelou byla hudební skupina ROLLING STONES – nejspíš všichni věrní fanoušci vědí, že jednoho z největších velikánů, možná by se dalo říci, že hlavního lídra, Briana Jonese pohltily právě drogy, které ho spolu s sebou stáhly až na samé dno, ze kterého se mu již nepodařilo znovu se postavit na nohy, a zemřel.  Je nutno ovšem zdůraznit, že v 60. letech nikdo neznal důsledky dlouhodobého užívání návykových látek a všichni se v této době řídili heslem „zkoušej nové věci“.

Mnoho lidí si pod pojmem drogy představí pouze opravdu drogy – pervitin, heroin, atd., ale je třeba si uvědomit, že jako drogu lze označit i pro nás obyčejný, zcela legální alkohol, či jen hloupou cigaretu.

Příkladem kapely, která přišla o svého významného člena je velice populární kapela ACDC, jejíž zpěvák, Bon Scott, zemřel údajně právě na otravu alkoholem. 

Zmíněna byla i kapela DEEP PURPLE. 

Také jsme se dozvěděli, že drogy nejsou řešením problémů, které se jimi hodně lidí snaží vyřešit, ale stanou se spíše dalším problémem, který nás stáhne až na úplné dno. Veškeré návykové látky se nakonec stanou naší závislostí, závislostí, která nás pomalu zabíjí, protože v nás probouzí například rakovinotvorné buňky, nebo se škodlivé látky z těchto drog usazují v našich tělech a nakonec nadělají pořádnou paseku ve formě například infarktu. Pro představu, pouze obyčejná cigareta obsahuje mimo tabáku asi 4000 chemických látek.

Právě úmrtí způsobené rakovinou postihlo zpěváka skupiny TURBO, který zemřel i přes to, že neužíval žádnou návykovou látku. 

Aby přece jen tento pořad nebyl plný jen negativních případů, připravili si pro nás naši průvodci světem drog v šoubyznysu i pozitivní příklad, kterým se pro tento den stal Tomáš Klus, který je nejen výborným zpěvákem a hercem, ale svého času býval i velice úspěšným sportovcem moderního pětiboje. Jako od všech zmiňovaných hudebníků, tak i od něj zazněl jeden z jeho největších hitů, kterým je, jak jinak než duet s Richardem Krajčem – Cesta. Tuto píseň jsme si zazpívali všichni společně a myslím si, že právě tyto čtyři minuty, které jsme věnovali společnému zpěvu, zanechaly nejen ve mně nejvíce krásných pocitů.

Rozloučili jsme se s písní, kterou zná nejspíš každý – Boky jako skříň od Ewy Farné.

Pro všechny z nás to byl skvělý zážitek a hodina, kterou jsme mohli strávit s velmi příjemnými a talentovanými lidmi. 

Po vystoupení jsem měla možnost zeptat se, co je vlastně přivedlo právě k přednáškám o tomto konkrétním tématu. Podle nich prevence na toto téma není nikdy dost. Navíc snad všichni, co mluví o této problematice, berou vše moc vážně a dospívající mládež tak neumí zaujmout ani pobavit, a proto se tato sympatická dvojice rozhodla, že přijde s novou verzí a ukáže, že i takto závažné věci se dají podat zábavnou formou.

Jménem všech kantorů i nadšených žáků bych chtěla poděkovat paní M. Doležalové a panu J. Klemsovi za příjemně strávený čas.  

Soňa Nečasová, 9. A